Životopis
životopis převzat z knihy Štěpánky Bieleszové "Vladimír Birgus: fotografie 1972-2014", KANT, Praha 2014.
foto: Viktor Chlad
1954
Vladimír Birgus se narodil 5. května 1954 ve Frýdku-Místku. Mládí strávil v Příboře. V rodině se výtvarným uměním nikdo cíleně nezabýval. Otec Josef (1905–1985) působil na katedře germanistiky Univerzity Palackého v Olomouci, matka Jarmila (1912–1986) byla učitelkou v Příboře, bratr Jan (*1941) se stal lékařem, sestra Jarmila (*1943) vystudovala lingvistku. Vladimír tíhl od dětství k literárnímu projevu, již na základní škole jej bavilo psaní.
1964
První pokusy s fotografií. Jako žák čtvrté třídy začal fotografovat rodinným fotoaparátem Flexaret. Začal také navštěvovat fotokroužek při základní škole na Jičínské ulici v Příboře, který vedl příborský fotograf Rudolf Jarnot (*1934).
1965
Jako jedenáctiletý získává výhru v celostátní fotografické dětské soutěži. Spolu s ostatními oceněnými dětskými fotografy byl pozván do Domu dětí na Pražský hrad. Zde se zúčastnil semináře o dětské fotografii. Iniciační setkání s teoretikem fotografie Rudolfem Skopcem (1913–1975) a fotografem Karlem Hájkem (1900–1978).
1969–73
S rodiči se přestěhoval z Příbora do Olomouce. Studium na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně. V roce 1971 první samostatná výstava v olomoucké Galerii v podloubí. V průběhu následujících let zde Birgus představil své práce ještě několikrát a připravil řadu fotografických výstav. Vedle inscenovaných fotografií vznikají první dokumentární snímky se sociální tématikou (například z domova důchodců v Července). Byl členem olomouckého ARS klubu.
1972
S Janou Ployharovou a Pavlem Danelem vystavoval v Praze v Divadle Rokoko a v Ostravě ve výstavní síni Fotochemy.
1973
Zahajuje studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v oboru „literatura-divadlo- -film“. Současně začíná dojíždět do Prahy k profesoru Jánu Šmokovi do takzvané „školičky“. Šlo o fotografický obor při Lidové škole umění v Biskupské ulici, jakousi přípravku na FAMU. Zde se seznámil nejen s technickou nebo výtvarnou stránkou fotografie, ale diskutoval i o filozofii, názorech a životních postojích.
1974
Poprvé vystavoval se svým pozdějším souputníkem ze skupiny Dokument Josefem Pokorným v olomoucké Galerii v podloubí. Také se přihlásil na Filmovou a televizní fakultu Akademii múzických umění v Praze. U přijímacích zkoušek na obor fotografie uspěl na prvním místě. Nechtěl se však vzdát studia v Olomouci. S pomocí profesora Šmoka získal možnost mimořádného a souběžného studia na obou vysokých školách. V Olomouci studoval dál podle individuálního studijního plánu, do Prahy na FAMU dojížděl na přednášky jednou až dvakrát týdně. Školní povinné praxe absolvoval v redakcích časopisů Revue fotografie a Československá fotografie.
1975
Prázdninový pracovní pobyt na dobrovolnickém workcampu v Anglii. Vznikají snímky z Bradfordu a z londýnské čtvrti East End.
1976
Časopis Československá fotografie poprvé publikoval Birgusovy autorské fotografie z cyklu East End. Soubor byl oceněn na mezinárodní studentské přehlídce Fotografia academica v Pardubicích. Druhý prázdninový pracovní pobyt v Anglii. Autorská výstava v brněnské Galerii mladých.
1977
V Sofii, 1977, foto Jaroslav Lískovec
S Petrem Klimplem a Josefem Pokorným založil fotografickou skupinu Dokument. Její členové později navázali styky s žilinskou skupinou Oči (např. Zdeněk Fišer, Josef Bohuňovský, Bohumil Kotas aj.). Na setkáních se konfrontovaly fotografie kritické k tehdejšímu komunistickému zřízení. Skupina připravila i projekt Produktivní věk, orientovaný na opomíjené společenské téma.
1978
V časopise Československá fotografie publikoval pod názvem Nerozhodující okamžik příspěvek k dobové situaci v dokumentární fotografii. Dokončil také studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci diplomovou prací Film v českých divadlech do druhé světové války. Na pozvání profesora Jána Šmoka začíná pracovat jako odborný asistent na katedře fotografie FAMU. Z Olomouce se přestěhoval do Prahy. Spolupráce na projektu Žižkov, kterého se se zúčastnili fotografové Pavel Štecha, Iren Stehli (*1953), Jan Malý (*1954), Jiří Poláček (*1946), Dana Kyndrová a další.
1980
Po dva roky externě vedl fotografické oddělení Krajské lidové konzervatoře v Ústí nad Labem, kde se ním na výuce podíleli např. Antonín Braný a Ondřej Kavan (*1954). Do června 1981 externě vyučoval dějiny fotografie na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Poprvé samostatně vystavoval v zahraničí, a to na 9. fotografických konfrontacích ve Velkopolském Hořově [Gorzów Wielkopolski]. Pro festival připravil i výstavu aktuálních prací studentů FAMU. Získal doktorský titul na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Disertační práce o 256 stranách na téma Interpretace dramatického textu prostřednictvím filmu v meziválečných inscenacích E. F. Buriana.
1981
Sestavil výstavu Fotografie na pražské FAMU pro mezinárodní festival krátkých filmů v německém Oberhausenu. Expozice byla v pozměněné formě uvedena i na Mezinárodním festivalu filmových škol RIFE CILECT v Karlových Varech. S fotografem Janem Reichem (1942–2009) a režisérem Pavlem Blumenfeldem (1914–1982) pořizuje audiovizuální program o Kirgizii. V té době už se v jeho tvorbě objevila barva, i když ještě převažovalo fotografování na černobílý materiál. Birgusovy fotografie, publikované v Československé fotografii, zaujaly litevského fotografa Romualdase Požerskise (*1951). Zahájení dlouhodobé spolupráce s litevskými fotografy. Birgus je pozván, aby společně s fotografem Ondřejem Kavanem vystavoval ve Fotografijos galerija v Kaunasu. Výstava byla reprízována ve Vilniusu a v Šjauljaji . Po návratu připravil Požerskisovu výstavu v Československu a publikoval jeho portfolio v Československé fotografii, které převzal i švédský tisk. Požerskisovy snímky byly společensky kritické, obzvláště reflektovaly problém alkoholismu a potlačované náboženské svobody v tehdejším Sovětském svazu
1982
Na základě výzvy Karla Otto Hrubého přebírá v září místo vedoucího Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů Praha. Bylo mu tehdy 28 let. Školu měl vést původně Jaroslav Vávra, ten však v roce 1981 nečekaně zemřel. Situace se zkomplikovala tím, že po přezkumech ve Vojenské nemocnici v Olomouci byla Vladimíru Birgusovi odebrána „modrá knížka“ a v říjnu 1982 musel dodatečně nastoupit na jednoletou základní vojenskou službu v Armádním filmu v Praze. Díky pochopení vedoucího barrandovského oddělení Armádního filmu šlo však spojit vojnu s externím vedením institutu. V ostravském nakladatelství Profil vychází první Birgusova kniha – monografie Miroslava Bílka. Spolupracuje s Pavlem Jasanským (*1938) na fotografických ilustracích básnické knihy Město. Již vytištěná kniha byla prohlášena za ideologicky závadnou a nakladatelství Práce dalo 10 tisíc výtisků do stoupy. O rok později vyšla nová verze s přidanými fotografiemi Miroslava Hucka (1934–2013), které nahradily řadu vyřazených snímků.
1984
Se Svazem litevských fotografů organizuje výstavu studentů FAMU v Litvě. Účast na zahraničních kolektivních výstavách, jako byly Aspects of Czechoslovak Photography v Thackrey and Robertson Gallery v San Francisku a 27 Contemporary Czechoslovakian Photographers v The Photographers’ Gallery v Londýně s reprízou v Bristolu. Zúčastňuje se zahájení londýnské výstavy spolu s Antonínem Dufkem, Pavlem Štechou, Ivo Gilem a Ľubou Lauffovou (*1949–2004). V Londýně se setkává s řadou významných fotografických osobností, s fotografem z agentury Magnum Georgem Rodgerem (1908–1995), šéfredaktorem časopisu Creative Camera Colinem Osmanem (1926–2001), ředitelkou The Photographers’ Gallery Sue Daviesovou i s českými fotografy žijícími v zahraničí Vojtou Dukátem (*1947) a Libuší Taylorovou (*1950). Pro XIV. fotografické konfrontace ve Velkopolském Hořově [Gorzów Wielkopolski] sestavil výstavu Mladí českoslovenští fotografové. Nakladatelství Mladá fronta vydalo v nákladu 135 tisíc výtisků publikaci Informatorium II, jejíž součástí byl Birgusem připravený obsáhlý přehled dějin světové fotografie.
1985
První samostatná výstava v západní Evropě v Canon Photo Gallery v Amsterodamu, kterou organizoval ředitel galerie Lorenzo Merlo. Účast na výstavě The Nude Photography in East Europe v Turíně. V turínské Galleria d’Arte Narciso kurátorsky připravil retrospektivní výstavu fotografa Eugena Wiškovského. Byl spolukurátorem výstavy Fotografie absolventů FAMU, otevřené v Domě pánů z Kunštátu v Brně (a v roce 1987 v pozměněné podobě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze). Uspořádal také výstavu současné litevské fotografie, kde byly zastoupeny fotografie klasiků, jako byl Sutkus, Macijauskas, Luckus, Požerskis. Výstava proběhla bez problémů v Brně a Bratislavě. Ostravská repríza však byla zrušena na udání. Státní bezpečnost celý výstavní soubor zabavila a poslala ho na oddělení KGB ve Vilniusu. Birgus byl vyslýchán na policii, za problematické byly považovány především záběry opilců a snímky z náboženských poutí. Smrt otce.
1986
1. února uzavírá sňatek s Darinou Tauskovou. Vystavuje s Wolfgangem Zurbornem v Kellergalerii v Mnichově. V listopadu připravil s Antonínem Braným a Denisem Brudnou výstavu mladých fotografů z FAMU v galerii Fabrik v Hamburku. Smrt matky.
1988
Ve spolupráci s Antonínem Braným vydává první českou monografii Františka Drtikola v nakladatelství Odeon.
1989
Pro festival FOTO 89 v Amsterodamu připravil s Miroslavem Vojtěchovským rozsáhlou výstavu Současná československá fotografie. S Radovanem Bočkem připravil jednu část z třídílné výstavy fotografií ze „Sametové revoluce“ s názvem Československý listopad 1989. Ta byla zahájena už 5. prosince ve výstavní síni Fomy na Jungmannově náměstí v Praze, kam přilákala přes sto tisíc diváků. Repríza výstavy se uskutečnila v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Štýrském Hradci, Štrasburku a Norimberku.
1990
Vystavoval v rámci Festivalu československé fotografie ve francouzském Tours. Kolektivní výstavu připravila společnost AGIT pod vedením Christiana Rogera. Vystavovala zde řada českých a slovenských fotografů (Jiří Hanke, Martin Hruška, Barbara Hucková, Jiří Korecký, Pavel Nádvorník, Ivan Pinkava, Nadja Rawová, Viera Sláviková, Miroslav Švolík, Vladimír Židlický a Peter Župník). Institut výtvarné fotografie Svazu českých fotografů, který Birgus doposud vedl, se stal pod názvem Institut tvůrčí fotografie součástí nově zřízené opavské Filozoficko-přírodovědecko fakulty Masarykovy univerzity v Brně (od roku 1991 Slezské univerzity v Opavě). Další výstava v zahraničí, tentokrát u příležitosti Birgusovy tvůrčí dílny v galerii Salzburg College v Salcburku (s Václavem Podestátem). Ve spolupráci s Miroslavem Vojtěchovským a Reinholdem Misselbeckem připravil rozsáhlou výstavu Československá fotografie současnosti, doprovázenou velkým katalogem v němčině. Po premiéře v Muzeu Ludwig v Kolíně nad Rýnem byla představena v osmi evropských a dvou amerických městech.
1991
Narození syna Daniela.
1992
Samostatná výstava v Eisenachu ve Fotogalerie im Haus Böhl. Birgus vystavuje své fotografie v Art Institute v Chicagu na výstavě Co nového: Praha [What’s New: Prague], jejímž kurátorem byl Colin Westerbeck.
1993
Samostatná výstava v berlínské Galerii Friedrichstrasse. Účast na výstavě Česká a slovenská fotografie od meziválečné doby do současnosti, která měla prémiéru ve Fitchburg Art Museum v Massachusetts a později byla reprízována v Bostonu, Middlebury, Seattlu a v Monaku. V letech 1993–1997 se spolupodílel jako kurátor na sérii výstav s názvem Jména PHP v Pražském domě fotografie.
1994
Na pražské FAMU získal titul docent. Jeho habilitační práce byla věnována Františku Drtikolovi, knižně vyšla v pražském nakladatelství Prostor. Pro Nejvyšší purkrabství Pražského hradu připravil retrospektivní výstavu a katalog Williama Kleina, později reprízovanou ve Slovenské národní galerii v Bratislavě. Narození dcery Heleny.
1995
S pomocí Blanky Chocholové sestavil výstavu Hořká léta: Evropa 1939–1947 očima českých fotografů, která byla uvedena v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu a putovala Evropou v letech 1995–2000 (Edinburk, Londýn, Berlín, Moskva, Skopelos).
1996
Samostatně vystavoval na festivalu Mesiac fotografie v Domě umění v Bratislavě. S Miroslavem Vojtěchovským sestavil expozici Jistoty a hledání v současné české fotografii, premiérově uvedenou v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu a doprovázenou stejnojmennou publikací z nakladatelství KANT.
1997
První samostatná výstava sestavená výhradně z barevných fotografií v Pražském domě fotografie. Pro 3. mezinárodní festival Fotofeis ve Skotsku zorganizoval expozici Tělo v současné české fotografii [The Body in Contemporary Czech Photography].
1998
Společně s francouzským kurátorem Pierrem Bonhommem připravil výstavu Moderní krása – Česká fotografická avantgarda 1918–1948, která byla uvedena v Národním muzeu katalánského umění v Barceloně a reprízována v Paříži, Lausanne, Praze a Mnichově, ve zúžené verzi ještě v Berlíně a Budapešti. V letech 1998–2002 vedl při katedře fotografie na FAMU Kabinet dějin a teorie fotografie. Listopadovou výstavou Roba Kočana zahajuje pět let kurátorské činnosti v pražské galerii Velryba, v níž katedra fotografie FAMU dávala prostor svým studentům i dalším mladým fotografům (na vedení galerie se významně podílela Alena Rudolfová- Vandasová).
1999
V Chicagském kulturním centru byla otevřena výstava Česká fotografie 90. let [Czech Photography of the 1990s], kterou sestavili Vladimír Birgus a Miroslav Vojtěchovský. K výstavě vyšla stejnojmenná publikace. V nakladatelství KANT Karla Kerlického vydává knihu Česká fotografická avantgarda, která se dočká i německého (Arnoldsche Art Publishers, Stuttgart) a anglického vydání (The MIT Press, Cambridge – Massachusetts & Londýn). Na FAMU získal titul profesor.
2000
Společně s Janem Mlčochem připravil rozsáhlou přehlídku a knihu Akt v české fotografii. Premiéra se konala v Císařské konírně Pražského hradu. Následovala řada repríz (Muzeum umění Olomouc; dále v redukované verzi v Moskvě, Paříži, Cáchách, Poznani, Bratislavě, Wroclawi, Walbrzychu, Opavě, Bratislavě, Aténách, Jindřichově Hradci, Varšavě). Tato kurátorská dvojice připravila i přehlídku Česká avantgardní fotografie 1918– 1938 pro České centrum v Berlíně a Maďarský dům fotografie Mai Manó v Budapešti.2001
Birgus opět společně s Janem Mlčochem připravili retrospektivní výstavu i monografii jednomu z největších českých avantgardních tvůrců Jaroslavu Rösslerovi. Premiéra v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, řada repríz v zahraničí (Ministerio de Education, Cultura y Deporte, Festival Photo Espaňa, Madrid; Centre Atlantique de la Photographie, Brest; Museum der Moderne Rupertinum, Salcburk; Fotografie Forum International, Frankfurt nad Mohanem). Birgus byl přijat do Evropské společnosti pro dějiny fotografie se sídlem ve Vídni.
2002
Připravil výstavní soubor Česká dokumentární fotografie [Czech Documentary Photography] pro Leica Gallery v New Yorku.
2003
Pražský dům fotografie uspořádal Birgusovu výstavu v Galerii Oskara Kokoschky v Praze. Nakladatelství KANT vydalo jeho první monografii Cosi nevyslovitelného / Something Unspeakable s textem Tomáše Pospěcha v češtině a angličtině. V listopadu Vladimír Birgus se svými spolupracovníky z Institutu zorganizoval první setkání českých, slovenských a polských vysokých škol s výukou fotografie, které se uskutečnilo v Opavě u příležitosti výstavy Institut tvůrčí fotografie – bakalářské a diplomové práce 1998–2003.
2005
S Janem Mlčochem připravili obsáhlou výstavu Česká fotografie 20. století, která se konala souběžně v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a v Galerii hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu a v Městské knihovně. V expozici bylo představeno na 1300 exponátů z mnoha veřejných i soukromých sbírek a vyšla k ní česká a anglická verze katalogu. Ve spolupráci s Vojtěchem Bartkem, Alešem Kunešem, Václavem Podestátem, Tomášem Pospěchem a Jiřím Siostrzonkem připravil výstavu Patnáct. Patnáct let Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě / Fifteen. The Fifteenth Year of the Institute of Creative Photography pro Pražský dům fotografie a Galerii Opera v Ostravě, která se dočkala i několika zahraničních repríz. Ve Východočeské galerii v Pardubicích uspořádal s kurátorem Martinem Dostálem prezentaci vlastních fotografií z let 1981–2004, kterou doprovázela kniha z nakladatelství KANT s textem polské teoretičky fotografie a kurátorky ElŹbiety Łubowicz. Asociace profesionálních fotografů České republiky udělila titul Osobnost české fotografie za rok 2005 Vladimíru Birgusovi a Janu Mlčochovi.
2007
Pro České centrum v New Yorku a pro Generální konzulát České republiky v Chicagu připravil výstavu František Drtikol & Jaroslav Rössler. Master & Student [František Drtikol & Jaroslav Rössler. Mistr & student]. Pro České centrum v Paříži připravil výstavu Autopotraits de Dita Pepe [Autoportréty Dity Pepe]. Pro Prague Biennale 3 sestavil výběr z tvorby mladých českých a slovenských fotografek pod názvem Glocal Girls. Začala ho reprezentovat americká galerie Vintage Works, která představila jeho fotografie na veletrhu AIPAD v Miami.
2008
Pro festival Lyon Septembre de la photographie připravil výstavu Identités: jeunes femmes photographes tcheques [Identity: mladé české fotografky]. Pro Monat der Fotografie ve Vídni sestavil výběr z české fotografické avantgardy pod názvem Klasiker der tschechischen Avantgarde fotografie František Drtikol, Jaroslav Rössler, Eugen Wiškovský [Klasikové české avantgardní fotografie František Drtikol, Jaroslav Rössler, Eugen Wiškovský]. Obdobně pro České centrum v New Yorku připravil expozici Czech Avant-Garde Photography: Jaromír Funke and Eugen Wiškovský [Česká avantgardní fotografie: Jaromír Funke a Eugen Wiškovský].
2009
V Leica Gallery v New Yorku se uskutečnila výstava Vladimíra Birguse, Jindřicha Marca a Jindřicha Štreita Europeans [Evropané]. Pod názvem Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts [Česká fotografie 20. století] připravil společně s Janem Mlčochem reprezentativní přehlídku české fotografie pro Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland v Bonnu. S Tomášem Pospěchem sestavil pro Galerii hlavního města Prahy expozici Tenkrát na Východě. Češi očima fotografů 1948–1989.
2010
K 20. výročí založení Institutu tvůrčí fotografie FPF SU zorganizoval s kolegy přehlídku Opavská škola fotografie, která byla po premiéře v brněnské Redutě uvedena v Praze, Oxfordu, Kolíně nad Rýnem, Bratislavě, Ostravě, Liberci, Varšavě, Vilniusu a dalších městech. K výstavě vyšel v nakladatelství KANT katalog o 296 stranách. S kurátorem Yu Isekim připravil pro Shiseido Gallery v Tokiu výstavu Darkness for Light. Czech Photography Today [Tma pro světlo. Česká fotografie dnes]. Vernisáže a přednášek o české fotografii se zúčastnil spolu s Ivanem Pinkavou. V Hasselbladově centru v Göteborgu byl členem poroty jedné z nejprestižnějších fotografických cen – Hasselblad Award. Cenu získala francouzská umělkyně Sophie Calle.
2011
Na pozvání Národní galerie Kanady v Ottawě přednáší o české avantgardní fotografii. V Centru Ludwika Zamenhofa v polském městě Bialystok proběhla rozsáhlá výstava fotografií Vladimíra Birguse a Jindřicha Štreita, doprovázená dvoudílným katalogem s texty Václava Podestáta a Tomáše Pospěcha.
2012
V nakladatelství KANT vydal první monografii Dity Pepe. V rámci festivalu Monat der Fotografie ve Vídni se uskutečnila výstava fotografií Vladimíra Birguse, Jindřicha Marca a Jindřicha Štreita.
2013
Pod názvem Vnitřní okruh v současné české fotografii sestavil rozsáhlou přehlídku tvorby padesátky tvůrců, kteří se zaměřili na téma intimity, sebereflexe, rodiny a nejbližších vztahů. Expozice byla společně s katalogem z nakladatelství KANT představena v Galerii hlavního města Prahy – Městské knihovně v Praze a v Domě umění v Bratislavě. Pro festival Inter Photo Białystok zorganizoval expozici polských studentů Institutu tvůrčí fotografie FPF SU Inside / Outside.
2014
V Domě umění v Opavě se uskutečnila výstava jeho fotografií z let 1972–2014. Obměněnou expozici připravilo Muzeum umění Olomouc.
